Autoři: Hlavní projektant Vlasta Poláčková (UP-24), v rámci rozsáhlého týmu Eva Klápšťová (tehdy ještě Burianová) pracovala na řešení krajiny a cestovního ruchu, Petr Klápště vedl proces participace.
Území okolí řeky Střely na rozhraní Karlovarského, Plzeňského a Ústeckého kraje je z řady hledisek problematické. Je ve stínu známých Karlových Varů na jedné a Plzně na druhé straně, prošlo dvojím vysídlením a teprve třetí generace zdejších obyvatel pomalu nachází vztah ke svému domovu. Je zde nízká vzdělanost a špatné hospodářské výsledky. Poloha zmíněného území na hranici krajů přitom klade řešení těchto problémů administrativní překážky. Na druhou stranu je to kulturní krajina s krásnou přírodou a řadou výjimečných památek.
Územní studie Střela řešila území sedmnácti obcí (deseti vesnic a 6 měst – Toužim, Teplá, Žlutice, Bečov nad Teplou, Bochov a Valeč) na jihovýchodě Karlovarského kraje. Vzhledem k charakteru oblasti překračovalo zadání studie rámec obvyklého územně plánovacího podkladu směrem ke strategickému plánování – kromě koordinace územního rozvoje se zabývala například i správním uspořádáním a cestovním ruchem.
Návrhové výstupy územní studie jsou ke stažení na webových stránkách Krajského úřadu Karlovarského kraje.
Postup participace
Výchozí podmínky Na začátku vzniku územní studie jsme vyhodnotili následující výchozí podmínky, které celý proces značně ovlivnily — pozitivně i negativně: + V karlovarském kraji byla v rámci nyní dobíhajícího programu „Partnerství pro budoucnost“ vytvořena síť manažerů území, jejichž úkolem bylo bezplatně napomáhat s projektovou přípravou rozvojových záměrů a zajistit přenos informací mezi aktéry v území a Krajem. Ať to původně bylo či nebylo zamýšleno, získali tito lidé přehled o tom, co se v kraji děje v různých oborech. Ing. Jiří Šindelář a Kamila Prchalová, kteří se řešenému území v této pozici věnovali, mají rozhled, elán i vztah k regionu a pro rozběhnutí zapojení veřejnosti byli nenahraditelní. + Územní plánování a regionální rozvoj jsou na karlovarském krajském úřadě spojené do jednoho odboru, což umožňuje i v projektové činnosti zabývat se oběma oblastmi zároveň. + V řešeném území působí dvě Místní akční skupiny (MAS). — Místní akční skupiny spolu velmi špatně komunikují a každá z nich je natolik zatížená svými vnitřními problémy (byť rozdílného charakteru), že v zásadě neplní úlohy, které by plnit měly. Při zapojování veřejnosti nemohly proto sehrát důležitější úlohu. — Pořizovatel studie – krajský úřad – sídlí mimo řešené území. — Hranice krajů neodpovídají hranicím problémů. Ač by to bylo věcně rozumné, nebylo možné v návrhu překročit správní území zadavatele. — V průběhu práce se měnilo personální obsazení odboru regionálního rozvoje.
Analytická fáze
Zapojení veřejnosti již v analytické fázi projektu, jejímž cílem je identifikovat problémy území a existující hodnoty určené k zachování a přiřadit jim příslušnou váhu, je vždy klíčové, v regionálním měřítku to platí dvojnásob. Věděli jsme, že zatímco návrh bude operovat s řadou složitých a pro běžného člověka těžko uchopitelných opatření, upozornit na problém nebo na hodnotu k zachování a ochraně zvládne s trochou pomoci každý. Na jedné straně bylo potřeba zapojit veřejnost co nejdříve v co největším počtu, na druhé straně stál fakt, že projektový záměr byl zadán „shora“ a nikdo z odpovědných pracovníků krajského úřadu ani ze zpracovatelského týmu nežije v řešeném území. Takový člověk by přes svou síť osobních kontaktů a známostí pomohl zprostředkovat osobní kontakt. Proto jsme se obrátili na již zmíněné manažery území. Bez jejich zapojení by start projektu vůbec nebyl jednoduchý.
Organizační skupina
Základním kamenem, na kterém se účast veřejnosti budovala, bylo nalezení místních aktivních občanů, kteří by vytvořili jakési „krystalizační jádro“, na které se budou nabalovat další a pomohli by při organizování plánovacích setkání, komunikaci a propagaci a zajistili by bezprostřední zpětnou vazbu k navrženým krokům, ještě než ji budeme prezentovat před širokou veřejností.
V tuto chvíli se ukázala síla manažerů území, kteří okamžitě dokázali vytipovat několik desítek aktivních lidí, které by stálo zato oslovit a zapojit do plánovacího procesu. Původním záměrem bylo, aby členové této organizační skupiny byli z různých oblastí (samospráva, neziskový sektor, podnikatelé) a také z různých obcí. Nakonec naši výzvu přijalo patnáct lidí a profesní složení organizační skupiny vyšlo podle předpokladu. Bohužel čtyři ze sedmnácti obcí neměly ve skupině svého zástupce.
Lidé ze skupiny nám pomohli určit nejlepší způsob jak plánování propagovat a sami se propagace ujali. Vytipovali, kdy, kde a v kterých prostorách pořádat setkání s občany, případně k jaké tradiční akci setkání připojit, aby byla zajištěna hojná účast. Také jsme spolu předem vyzkoušeli zvolený způsob plánování s veřejností, takže nám poté mohli pomoci s organizací plánovacích setkání a se zaznamenáváním jejich výsledků.
V průběhu projektu se složení organizační skupiny zčásti obměnilo, počet jejích členů zhruba zůstal. Několik původních členů se angažovat přestalo, naopak po první vlně plánovacích setkání se zapojili noví zájemci. Zajímavé je, že krajským úřadem na počátku slíbený honorář nakonec nikdo ze skupiny nenárokoval.
První plánovací setkání
V místech plánovacích setkání se na úvod uskutečnila krátká anketa zaměřená na identitu regionu a důvody (k čemu? pro co?). Anketa pomohla vzbudit prvotní zájem o problematiku území a mohli se do ní zapojit i ti, kteří se další diskuse nezúčastnili.
Při organizaci prvních plánovacích setkání se naplno projevil regionální rozměr studie. Chtěli jsme se přiblížit co největšímu počtu občanů a zároveň jsme se chtěli vyhnout přílišné roztříštěnosti. Kompromisem byl plán uskutečnit celkem pět stejných plánovacích setkání ve všech menších městech v území která fungují jako přirozená centra, tedy v Bečově nad Teplou, Žluticích, Teplé, Toužimi a Bochově. Ve dvou případech se nám podařilo zapojit plánovací setkání do větší akce. Po dohodě s pořizovatelem studie jsme na závěr zorganizovali plánovací setkání se stejnou náplní i pro zvlášť pozvané starosty, představitele samospráv a úředníky, kteří měli zábrany přijít na setkání s veřejností. Cílem tohoto setkání bylo samozřejmě získat analytické vstupy i od nich, zároveň jsme chtěli, aby věděli, jakým způsobem vznikl analytický materiál při plánování s veřejností. Větší počet setkání nutně vedl k použití složitějších metod vyhodnocení při zpracování výstupů, mimo jiné i proto, aby se neztrácela informace o kontextu získaných dat.
Specifikem regionální studie může být i to, že se v řešeném území může objevit samospráva, která si zapojení obyvatel nepřeje, což ovlivní atmosféru setkání. V našem případě to nastalo v Toužimi, kde byl návrh občanských sdružení na komunitní plánování již dříve několikrát smeten ze stolu a tak, ač je Toužim největším městem v území, přišlo nejméně obyvatel a někteří se dokonce z obavy před následnými obstrukcemi na úřadě nechtěli podepsat na prezenční listinu.
Na plánovacím setkání jsme stáli před úkolem, jak zajistit, aby se občané byli schopni zabývat nejen problémy svého města či vesnice, ale i problémy mimo sídla a problémy regionálního charakteru. Proto jsme hodně pracovali s mapami (s takovými, které lidé běžně znají, tedy s mapou zvětšenou ze školního atlasu pro širší vztahy a mapou 1:100 000, která bývá podkladem turistických map zvětšenou na 1:30 000).
Na úvod v době, kdy se účastníci scházeli, zakresloval každý samostatně do mapy cílová místa, kam jezdí nebo chodí za různými aktivitami. Následovaly tři fáze skupinové práce. V první části se hledaly symboly charakterizující region, v druhé byly popisovány klady a zápory současného stavu a ve třetí se sbíraly náměty do budoucna.
Web projektu
Na stránkách občanského sdružení Cesta z města byla vytvořena sekce věnující se územní studii, kde jsou ke stažení fotografie z plánovacích setkání a výstupy projektu. Vzhledem k tomu, že internet není v řešeném území dosud hojně využíván, nebyly použity žádné interaktivní prvky.
Návrhová fáze
Workshop s odborníky
V okamžiku, kdy byla uzavřená analytická fáze, jsme jako zpracovatelé územní studie uspořádali jednodenní workshop s významnými odborníky ze souvisejících oborů, tedy s oponenty. Naším cílem bylo s jejich pomocí vybrat podstatné a zásadní informace z fáze analýz a především získat od kapacit (místních autorit) ve svých oborech podněty pro návrh řešení v problematických otázkách, u kterých jsme předpokládali kolize zájmů. K naplnění cíle došlo jen zčásti, protože někteří oponenti, zvyklí vést projektové a výzkumné týmy, nebyli ochotni přizpůsobit se předem danému rámci workshopu a diskutovat o připravených tématech, často se snažili se převzít vedení diskuse a opakovat úvahy z analýz. Přesto workshop přinesl podnětné návrhy, například aby krajské dotační programy při podpoře projektů upřednostňovaly ty, které mají potenciál okolo sebe sdružovat aktivní a schopné lidi.
Organizační skupina
I v druhé fázi projektu, jejímž úkolem je na základě poznatků předcházející analytické fáze postupně hledat optimální řešení nalezených problémů, hrála organizační skupina důležitou roli, avšak poněkud odlišnou od role v analytické fázi. Její členové průběžně připomínkovali obsah vznikající studie, další postup návrhu a testovali srozumitelnost výstupů pro setkání s veřejností.
Zapojení místních do projektového týmu
Členové této skupiny, kteří se dobře orientují v některých konkrétních řešených problémech, se stali přímo součástí projektového týmu, což sice nebylo předem plánováno, ale vyplynulo to postupně z průběhu spolupráce. Předpokládáme, že se tím zlepší šance na přenos informací a na vlastní realizaci námětů z návrhu. Manažeři území zpracovávali témata cestovního ruchu, drobného podnikání a část tématu ochrany krajiny, zaměstnanec Českých drah a znalec regionální historie Jiří Schierl problematiku železniční dopravy, památek a vodní energetiky, majitelka dvou penzionů Jaroslava Slepičková se zapojila do tématu cestovního ruchu, další dva členové zpracovali menší příspěvky. Za velmi pozitivní vedlejší efekt považujeme zvýšení povědomí členů organizační skupiny o postupech územního plánování.
Druhé plánovací setkání — nad návrhem
Setkání nad rozpracovanými návrhy jsme se rozhodli zorganizovat pouze jedno ve Žluticích – v místě, kde na první setkání přišlo nejvíce občanů. Důvodem bylo tentokrát umožnit přímý dialog všech zúčastněných, což jsme se rozhodli upřednostnit i před snadnou dostupností setkání. V první části proběhly tři bloky prezentací, vždy s časovou rezervou na pro dotazy a připomínky, v druhé části se v menších skupinách diskutovalo nad dílčími tématy – ochrana krajiny, cestovní ruch a doprava.
Ohlasy participace
Jiří Šindelář — účastník i člen organizační skupiny a manažer území Naše vlastní nesmělé začátky s komunitním plánováním a zapojováním veřejnosti do problematiky rozvoje regionu spadají do roku 2005, kdy jsme za podpory Nadace Partnerství připravili několik plánovacích setkání nad přípravou záchrany a obnovy Bečovské botanické zahrady. Přečetli jsme dostupnou česky psanou literaturu a připravili dle návodu celé setkání. Vše co jsme měli naplánované na minuty a témata příliš nefungovalo. Naopak. Celé setkání se od tématu botanické zahrady postupně odklánělo a směřovalo spíše k problémům ve městě a ke kritice stávajícího stavu vedení města. Bylo tedy zřejmé, že těžko určitelný počet lidí zajímá širší okolní dění a zároveň se na něm chtějí podílet. Většinou však bez pocitu odpovědnosti. O to více jsem se těšil na participaci veřejnosti při přípravě Územní studie Střela, kterou vnímám jako nástroj pro realizaci svých představ… Bylo zajímavé a poučné pozorovat a zapojit se do práce týmu kolem architektů Poláčkové a Klápštěho. Zúčastnil jsem se všech pěti setkání. Každé setkání v zdánlivě malém regionu bylo odlišné. Bylo to jednak místem a formou setkání, tak i zkušeností lidí s rozvojem svých obcí i s vlastní politickou reprezentací. Akce v Bečově a Teplé byly spojeny s jinou hojně navštěvovanou akcí (Vítání jara v Bečovské botanické zahradě, Zahradnické dny v Zahradě Teplá), což se jednoznačně projevilo jak na počtu účastníků, tak i na tématech a šíři záběru problematiky. Na setkáních v Toužimi, Bochově a Žluticích, která byla zorganizována pouze pro potřeby Územní studie Střela, se probírala témata a problémy výrazněji lokální. To, že se na setkáních v Bečově a Teplé alespoň částečně řešily problémy regionu, bylo způsobeno především strukturou a zastoupením účastníků plánování, kteří byli směsicí místních a přespolních (dokonce i mimo region Střela). Na setkání v Toužimi, Bochově a Žluticích dorazili pouze místní (a Žlutičtí moc na Bečovské nemysleli…). Není to chyba, nicméně při analytické činnosti se mohlo stát, že některé náměty byly zdánlivě podporovány větším množstvím účastníků plánovacích setkání a tedy získávaly větší váhu pro návrhovou činnost. Při jednotlivých akcích se ukázalo, že účastníci musejí být mnohdy rafinovanými způsoby vedeni celým procesem, jinak dochází k roztříštění myšlenek a celkovému rozmělnění tématu. Navíc poněkud s nevolí snášejí omezující mantinely plánovacího procesu (např. omezený časový nebo názorový prostor). Jistá míra nepřesnosti celého procesu je jednoznačná — na setkáních, kde jsem účastníky znal, nebyli zastoupeni největší „brblalové“. Ti pouze přihlíželi a plánovací setkání znevažovali („stejně se nic nedělá“). V průběhu zpracování územní studie jsme si povšimli, že z původně do jisté míry uměle vytvořeného zájmového území „Střela“ se stává region, které se chce stát rovnocenným partnerem jiných historicky vymezených území a větších měst. Tím, že byla zahájena diskuse o problematice území a byly definovány obdobné problémy jednotlivých dotčených obcí, je vidět snaha místních samospráv a hlavně místních aktivit k nápravě současného stavu. Území již nechce žehrat na osud Sudet ve 20. století, ale konat ve prospěch obcí i celého regionu.
Vlasta Poláčková – hlavní projektantka Záměrem bylo zapojit obyvatele území do tvorby studie od samého začátku a společně s nimi formulovat zadání práce na návrhové etapě tak, aby se řešení zaměřilo na témata, která občané vnímají jako potřebná, v návrhové fázi využít „místního potenciálu“ znalostí o území i entuziasmu lidí, kteří mají ke svému regionu vztah. V neposlední řadě jsme doufali, že studie „nastartuje“ a rozeběhne navazující aktivity a povzbudí ty aktivity, které v území již probíhají. Jak se tento záměr podařilo splnit? - Práce pro nás byla zajímavější než obvykle, bylo nám umožněno vidět řešené území očima jeho obyvatel a navázat s nimi přátelské vztahy - Výsledek své práce pokládáme za kvalitnější díky získání podrobnějších znalostí řešeného území a spolupráci s místními znalci - Práci pokládáme za užitečnější, neboť jsme přesvědčeni, že bude skutečně použita pro realizaci, což u regionálních studií nemusí být pravidlem, a to proto, že na tom budou mít zájem i její místní spolutvůrci a že byla zaměřena na skutečné potřeby obyvatel. - Práce na územní studii však byla časově náročnější, často přesahovala rámec obvyklé pracovní doby do večerů a víkendů Jaké vidíme důvody, že se toto povedlo? - Jedním ze základních předpokladů bylo „osvícené“ zadání a podpora pořizovatele, jímž byl Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje. - Přínosná byla spolupráce s mladými profesionály v oboru komunitního plánování, kteří pracovali s maximálním nasazením a uplatnili moderní přístupy k problematice veřejného projednávání. - Stěžejní úlohu sehrálo nalezení skupiny spolupracovníků v místě; u zrodu spolupráce stáli dva velmi schopní územní manažeři, kteří umožnili sestavit „občanskou pracovní skupinu“, přes kterou byly navázány další vztahy; vznikla jakási „stromová“ struktura kontaktů na místní občany.