Stavebník se rozhodl využít program Zelená úsporám k energetické sanaci stavby, kterou uvažoval již delší dobu. Byl to jeden z prvních projektů svého druhu, takže podání na SFŽP provázelo všecky dětské nemoci z neinformovanosti úředníků a rychlé změny v podmínkách.
Ačkoliv původní představa byla využít starý krov pro nadkrokevní tepelnou izolaci, architekt stavebníka přesvědčil po prohlídce částečně poškozeného krovu ke generální rekonstrukci, tedy použití nového krovu z I profilů s vloženou izolací z celulózy. Nadkrokevní izolace se ukázala navíc nevhodná z hlediska velkého množství energií svázaných s nenasákavým materiálem, dalším problémem by bylo velké množství tepelných mostů vůli samotnému kotvení. Vznikla tak střecha difúzně otevřená, provětrávaná a navíc umožňující umístit do podkroví plnohodnotnou místnost.
Architektonickou výzvou bylo respektování druhé části dvojdomu, co se týká měřítek a výšek. Zásadní bylo ponechat čelo střechy v tenké lince. Návaznost na navazující objekt bylo řešeno tak, aby bylo možné v budoucnosti s rekonstrukcí navázat stejně logickým způsobem.
Obavy stavebníka ze snížení světelnosti okenních otvorů nasílením tloušťky původních stěn z 450 mm plných cihel bylo vyřešeno zkosenými ostěními, takže izolace samotný není zevnitř prakticky vůbec vnímatelná.
Původní energetická náročnost objektu byla vypočtena na 320 kWh/m2a, po rekonstrukci 54 kWh/m2a. Stavebník po 2 letech od rekonstrukce potvrdil, zároveň s instalací 2 ks teplovodních solárních kolektorů, pokles provozních nákladů za vytápění i ohřev teplé užitkové vody na cca ⅓.
