Autoři: Eva Klápšťová, Lenka Tomášová a Petr Klápště

POSTUP VZNIKU STUDIE S PARTICIPACÍ VEŘEJNOSTI

Studie vznikla na základě zapojení veřejnosti sestávajícího ze dvou plánovacích setkání pro širokou veřejnost a společného workshopu pro aktivnější a kreativnější zájemce z řad obyvatel. Na prvním plánovacím setkání proběhlo společné zhodnocení současného stavu – co je pozitivní, funguje a je dobré zachovat nebo rozvíjet a co je problematické a je třeba řešit; a dále pro jaké aktivity by v budoucnu měl být na návsi prostor a jak by měla náves na návštěvníka působit.

Do společné tvorby návrhů se v průběhu jedné celé soboty zapojili především aktivní a angažovaní obyvatelé.  Na podkladě společných úvah na workshopu i rozvíjení myšlenek z komentářů jsme v architektonickém týmu vytvořili prezentaci tří variant řešení.

Cílem druhého setkání bylo detailně ohodnotit vzniklé varianty. Pracovalo se opět ve skupinách, které popsaly pozitiva a negativa jednotlivých variant. Na podkladě výsledků byla vytvořena finální studie, ještě v detailech konzultovaná se zastupiteli obce.

CELKOVÉ URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PROSTORU

Jako jedno z největších negativ stávajícího prostoru byla hodnocena jeho nečitelnost a roztříštěnost. Návrh proto stávající aktivity uspořádává do dílčích prostorů / zón obdobného charakteru (univerzální volný prostor pro akce a sport, dětské hřiště, okolí vodního prvku, expozice). Altán na pomezí zón je doplňuje a vzájemně provazuje. Sjednocení návsi jako celku je dosaženo pomocí výsadeb a použitých materiálů. Ze setkání s veřejností vyplynulo, že náves by měla mít spíše venkovský a přírodní charakter, s odkazem na Jizerské hory. To se projevuje jak v užitých materiálech pro architektonizované prvky (žulové zídky, dlažba žulová divoká mozaika, haťový chodník) tak ve výsadbách stromů (břízy, jeřáby, javory) a bylin (vřesovištní zákoutí a květnatá louka).

Návrh stavby: Jan Márton, Terezie Horáková

Navrhovaná stavba je umístěna v severovýchodní části pozemku. Na severu kopíruje hranice pozemku – zde je dům zasazen do terénu. Jižní fasáda navazuje přímo na terén, díky čemuž je umožněn přímý přístup z interiérů do zahrady, přes terasu zastřešenou přesahem střechy. Okolní zástavba je velmi různorodá. Stavba proto respektuje její obecné měřítko směrem do komunikace. Měřítko stavby směrem do pozemku je již dáno požadavky stavebníka a návrhem architekta.  

Vstup na pozemek je navržen od místní komunikace. Odtud vede přístupová pěší cesta k domu, dva vjezdy do garáže a jeden vjezd na pozemek pro obsluhu dílny. Hlavní vchod do domu je umístěn na jižní fasádě. Vejít do domu lze také přes objekt garáže. Dům bude nepodsklepený, jednopodlažní, nepravidelného půdorysu.

Celková hmota stavby je tvořena přízemní vytápěnou obytnou částí a nevytápěným prostorem dílny s pracovnou a garáží. Dům se směrem na západ zužuje tak, aby bylo možné využít co největší část pozemku před jižní a západní fasádou jako obytnou.

Jihozápadní části domu dominuje velkoplošné rohové zasklení a zvýraznění velkým zakřiveným přesahem střechy s viditelnými vějířovitě rozmístěnými dřevěnými trámy. Již méně nápadný přesah pokračuje po celé délce jižní i západní fasády vytápěného i nevytápěného prostoru, kde kryje přístup do domu i obytnou terasu.

Kolem domu vede terasa, která je přístupná z terénu. Na západní straně se rozšiřuje a vytváří prostor pro letní posezení. Zde je chráněna před větrem popínavými rostlinami na treláži, které zároveň skrývají okapní žlab umístěný těsně za obvodovým trámkem střechy. Terasa pokračuje na jižní fasádě až k hlavnímu vchodu.

Střecha bude ozeleněná, vegetační, s většími přesahy na západní a jižní straně, pro krytí fasády před povětrnostními vlivy a odstínění letního slunce. Střecha je určena křivkou, která akcentuje západní část stavby s obytným prostorem a terasou. Nad pokoji a vstupem do domu přechází v pultovou střechu se sklonem 2°. Na střechu jsou v jejím sklonu navrženy fotovoltaické panely.

Návrh  stavby: Jan Márton, Jana Přibylová

Prvotním úkolem bylo rozhodnout, zda ponecháme starší poválečný (a tedy méně kvalitně stavěný) rodinný domek stát a budeme navrhovat přístavbu, nebo dojde k demolici a na jeho místě bude stát dům nový – tato varianta nakonec zvítězila.

Přízemní dům je umístěn na místě starého, rozhlíží se po pozemku a navazuje na něj všemi svými obytnými místnostmi. V centrální části je umístěn hlavní prostor – rodinná místnost s živým ohněm a stolem. Ve východní části, v návaznosti na příjezdovou cestu, se vchází do domu, zde je také ložnice rodičů a pracovna. Na západě navazuje dětské „hnízdo“ s menšími pokojíky otočenými k severu a společným prostorem k jihu, s výstupem na terasu. Koncept hnízda je flexibilní – pokoje lze propojovat, oddělovat, společný prostor slouží malým dětem ke hraní a velkým dětem ke společnému učení – základem je volná plocha, nebo společný stůl. Prostor je velkými posuvnými dveřmi možné propojit s obývákem.

Architektura je řešena tak, aby splynula s prostředím – dřevěný obklad i konstrukce před jižní stěnou jsou řešené bezúdržbově, treláže, sítě i fasáda jsou určeny k popnutí zelení. Konstrukce slouží ke stínění a vynesení pergol, je možné do ní flexibilně vestavovat další prostory, mezipatra a příčky podle potřeb obyvatel domu.

Stavba bude založena na železobetonové desce, s konstrukcí z masivních dřevěných panelů opláštěných dvojitou vrstvou slaměných balíků. Kvůli navrženému tvaru stavba neaspiruje na pasivní standard – hygiena vnitřního prostředí však vyžaduje užití řízeného větrání a běžnou vzduchotěsnost. Příčky budou řešeny jako těžké, z recyklovaných cihel ze stávající stavby.

Koncept a řešení technologie je díky navrženému půdorysu jednoduchý – kolem severní stěny vznikne kolektor, který propojí technickou místnost s kuchyní a koupelnami.

Návrh stavby: Jan Márton, Terezie Horáková

Stavebníci nás oslovili se zadáním minimálního domu pro menší rodinu, pro stavbu svépomocí a velkým tlakem na cenu investice.

Navrhli jsme proto konstrukčně jednoduché lineární uspořádání půdorysu od vstupu po obytný prostor. Do patra jsme pak umístili dětský pokoj a ložnici. Dvoupatrový prostor nad obývákem zvětšuje jeho minimální rozměry a navyšuje možnosti využití. Pohledová konstrukce z masivních dřevěných panelů přeběhne i do šikmin střechy. Vestavěný strop z pohledových trámků bude členit interiéry vodorovně. Galerie je pojata jako multifunkční, s umístěním klidného koutku s knihovnou a s možností přespávání návštěv.

Vnější vzhled je navržen tradičně jednoduše – z vápenných omítek aplikovaných na slaměné balíky, jižní fasáda je stíněna dřevěnou pergolou, určenou pro porůstání popínavých rostlin.

Úsporné nakládání s energiemi při provozu se podepisuje už na samotném návrhu stavby. Objekt je kompaktní, stěny budou stavěny z masivních dřevěných panelů, střecha a strop z dřevěných trámků a I nosníků. Zateplení je plánováno dvojitou a jednoduchou izolací ze slaměných balíků, podle orientace stěny, ve střeše pak dvojitou vrstvou. Tepelně-akumulační funkci zajistí těžké příčky a těžký strop s betonovou mazaninou. Kvalitní dřevěná okna a dveře, společně s technologiemi vytápění, ohřevu teplé vody a nuceného větrání dotváří pasivní koncept celého domu.

Návrh  stavby: Jan Márton, Jana Přibylová

Řešení vzhledu stavby vychází z jejího usazení do zahrady se vzrostlými stromy, které navozují organickou přírodní atmosféru. Na tu reaguje stavba svým tvarem jak půdorysně – záhybem s vloženou terasou při obytné západní fasádě – tak prolamovanými střechami – hlavní hmota je obalena organickými plochami – tak sloupy, nesoucími stříšky a pergoly, připomínajícími les. Tyto sloupy jsou navrženy jako přirozeně rostlé a budou svým zešikmením reagovat na sklony střech.
Dům bude podsklepený ve své nevytápěné části, s možností parkování vozidel a skladováním. Funkce jsou řešeny lineárně – terasa – bydlení – vstup – parkování – skladování. Část domu je dvoupodlažní, obytná část pak jednopodlažní. Směry natočení fasád reagují na celkové řešení návrhového území. Dům se otevírá přízemím k západu a do zahrady, dětské pokoje v patře jsou umístěny na jih.
Orientace i celkové umístění domu vychází ze severojižního  protáhlého tvaru pozemku, který stavba respektuje. Pohledově vyrůstá ze země při jižním okraji a je zakončena otevřením do nejcennější části zahrady, která je navečer příjemně osluněna. Hlavní hmota je kompaktní, dodržuje základní principy návrhu úsporných domů. Architektura je doplněna navazujícími střechami a pergolami. Interiéry hlavního obytného prostoru jsou velkoformátovým zasklením směrovány na západ tak, aby byly v co největším vizuálním kontaktu s navazující zahradou.
Fasáda stavby je v patrové části obložena bezúdržbovými nehoblovanými modřínovými prkny, z pokácených modřínů z vlastního pozemku. Nižší přízemní část s obytným prostorem je akcentována světlou vápennou omítkou, působí jemněji než modřínová prkna a více zve k pobytu. Stříšky, stínící prvky a další navazující konstrukce jsou provedeny z modřínového dřeva s ponecháním přírodního šedavého vzhledu. Tyto konstrukce jsou objektu předsazeny zejména z důvodu stínění proti přehřívání interiérů. Pergoly a sloupy lze nechat popnout zelení, případně doplnit trelážemi nebo sítěmi.
Všechny střechy budou ozeleněny jako bezúdržbové extenzivní, se sukulentními společenstvy. Na jižní části střechy bude použit silnější substrát tak, aby na střechu mohly proběhnout vyšší rostliny ze země a tím se střecha vizuálně se zemí propojila. Ozeleněné střechy sníží vliv domu na vodní režim tak, že voda zůstane v krajině a ovlivní přirozeným způsobem mikroklima v okolí domu, zbytečně nezvýší teplotu okolního vzduchu a díky menším rozdílům teplot v konstrukci zvýší životnost střešního pláště. Střecha je provětrávaná. Na horní střeše budou umístěny fotovoltaické panely.
 

Zahrada vychází se z různých kamenů, které stavebníci nalezli a získali z druhé ruky či levně — žulových schodů, bloků, kostek, odseků od kostek. A břidlice vyhrabané při térénních úpravách. Majitelé realizují zahradu postupně po kouskách, jak to zvládají. Něco před pěti lety, něco právě včera, neco za pět let.

Majitelé zahrady — výtvarnice a architekt s prostorem pracovat umí a vymysleli si tak koncepci zahrady sami. Naším úkolem bylo ve společném dialogu vymyslet výsadby, které jejich představu o dokážou naplnit.

Autoři: Lucie Tomcová (link is external), Eva Klápšťová

Park v kopcích, park v lese, park nad řekou, park v sadu, park na pastvině. Park pro bandy dětí na ozdravných pobytech, jiný, než ten městský, hravý a inspirativní. Park pro upracované zaměstnance, kteří chtějí relaxovat tělem i duchem. Park pro zvířecí starousedlíky, kteří zde jsou doma. Park výhledů, zvuků, vůní, chutí a dotyků.