Fotky z realizace a života návsi postupně umisťuje sdružení Nebovidská tvrz na svůj facebookový profil https://www.facebook.com/NebovidskaTvrz.

Participace obyvatel na tvorbě návrhu

První plánovací setkání

První plánovací setkání s občany začalo přímo na procházce řešenými prostory individuální prací s pracovními listy, aby se všichni se tak mohli dobře připravit. Vlastní diskuse proběhly v sále obecního úřadu. Formou brainstormingu ve skupinách vznikl seznam problémů a hodnot dnešního stavu a seznam aktivit a akcí, které by mělo být možné na návsi podnikat. Ve všech seznamech byly poté stanoveny priority a prodiskutován ještě charakter návsi a dílčích prostorů. Veřejný zápis setkání je ve formě listů tabulky ke stažení níže.

Druhé plánovací setkání

Na základě výstupů prvního setkání jsme vytvořili tři pracovní varianty jako podklad pro další diskusi a zpětnou vazbu. Pracovní varianty jsou níže ke stažení. Cílem přitom nebylo jednu z variant vybrat, ale získat dostatek komentářů k vytvoření finálního řešení. Na druhém plánovacím setkání byly diskutovány otázky, které jsme považovali za důležité, a proběhlo připomínkování variant.

Pracovní varianty

Pro druhé plánovací setkání jsme připravili tři varianty, obsahující půdorysný plán řešení, perspektivní skicu a ilustrativní obrázky navrhovaných prvků.

Pracovní varianta “altán”

Varianta využívá nosné konstrukce dočasné stavby skladu a přetváří ji na altán, sloužící zároveň jako přístřešek pro čekání na autobus. Využívá zčásti i stávající rušivý plot a přetváří ho na treláž ve tvaru „zeleného cimbuří“. Před tvrzí odkazují na středověkou historii bylinky v pravoúhlém rastru vyvýšených záhonů.

Pracovní varianta “lavička”

Nosným prvkem je víceúčelová lavička, sloužící zároveň také jako podstavec pro Jesličky, prolézačka a stříška autobusové zastávky.  Návrh taktéž využívá nosné konstrukce dočasné stavby skladu a přetváří ji na pergolu.

Pracovní varianta “palisáda”

V této variantě sklad mizí a dominantní úlohu přebírá palisáda se strážní věží, která spolu s labyrinty volně cituje středověké inspirace. Strážní věž slouží jako přístřešek při čekání na autobus.

Finální řešení studie

Na základě zpětné vazby k variantám na druhém plánovacím setkání jsme vytvořili finální studii návsi.

Na zpětnou vazbu z 2. setkání reaguje takto:

• V místě dnešního skladu je navržen menší přístřešek (čekání na BUS) a pergola s vistárií.
• Bude použitý labyrint, jednou v dlažbě, jednou v bylinkách.
• Použijeme štěrkové záhony na návsi i před vstupem do budovy úřadu.
• Vánoční strom bude před tvrzí (var. Altán a Lavička) a bude sezónní.
• Betonové zídky před úřadem budou odstraněny a zahrádka i štěrkový záhon budou v modelovaném svahu; osázení svahu zahrádky však bude nadále evokovat její jistou uzavřenost.
• V zahrádce bude ponechána možnost vytvořit jezírko zásobované dešťovou vodou ze střechy úřadu a vrbičkového domku.
• V trávníku zahrádky budou doplněny jarní kvetoucí cibuloviny.

Velmi cenná byla od počátku spolupráce se stavebníky, se kterými jsme začali navrhování metodou hodnocení pozemku podle Christophera Daye a navazujícími aktivitami, které sloužily pro upřesnění zadání a vydiskutování zadání mezi všemi účastníky projektu. Na tyto vstupy navázala nejen studie domu, ale zároveň vytváření studie zahrady s provázáním na vznikající architekturu.

Od počátku byla volena maximální konstrukční jednoduchost. Podlahové, stropní a střešní trámy jsou řešeny na celé rozpětí, čímž došlo k úspoře v pilotkových základech a umožnilo úplně uvolnit dispozici. Schody jsou navrženy ve směru stropních trámů. Velkoformátová prosklení jsou orientována pouze na jižní fasádu, která bude mít základ v nosné dřevěné konstrukci, zatímco ostatní stěny budou z balíků slámy.

Balíky jsou zvýrazněny vápennou omítkou, střecha je odražena od hmoty domu výrazným pruhem. Jižní fasáda je rozrastrována systémem sloupků dle dispozice, který přechází do stínících stříšek a pergoly. Vstup je zvýrazněn omítkovým segmentem, obytná část domu se objevuje za latováním a zasklením.

Tepelná ztráta se především díky velkoformátovému jižnímu zasklení a použití silné vrstvy slaměných balíků pohybuje dle výpočtu v PHPP okolo 12 kWh/m²a. V obytné místnosti bude instalována krbová vložka s teplovodním výměníkem, napojeným samotížně na akumulační nádrž v technologické místnosti. Do nádrže budou připojeny fotovoltaické panely, doplňující energetické vstupy z obnovitelných zdrojů. Vytápění doplní podlahové či stěnové vytápění a teplovodní žebříky. Řízené větrání bude díky navržené dispozici řešeno jednoduchými kaskádovými rozvody.

V rámci projektu jsme fungovali jednak v oblasti mediace při jednání komise zřízené pro řešení budoucnosti prostor úřadu Městské části Praha 10, ve které byli zástupci politických stran, úřadu a občanských sdružení a navrhovali jsme a vedli proces participace veřejnosti na přípravě soutěžních podmínek.

Politická reprezentace městské části se nakonec již po svolání prvního zasedání poroty bohužel rozhodla soutěž nevypsat.

Projekt pro Dolní Chabry

Východiska

Koncept zahrady využívá přirozeně vlhkého rohu pozemku a také polohy domu, který pocitově dělí zahradu na dvě samostatné části; severní část je navázaná na obytné místnosti domu a posilujeme její intimitu odcloněním od sousedních pozemků a organickým stylem; jižní část je otevřená do ulice, což respektujeme a podporujeme formálnějším stylem a pouze pocitovým oddělením bez plotu.

Kontrasty

• vlhká severní část s výrazným mokřadem x suchá jižní se štěrkovými záhony
• pohledové odclonění sousedů ve směru východ-západ x otevření zahrady do ulice a vlhkých luk ve směru sever-jih.
• přirozeně promísené výsadby x ostré velkoformátové dlaždice a modřínové hranoly v jižní části
• typicky liberecká zahradnická výsadba rododendronů a bylinného podrostu x stříhaný pobytový trávník x přírodě blízký mokřad v severní části

Společenstva

• Mokřad = domestikované přírodní společenstvo: orobinec + barevně kvetoucí kosatce, rdesno a na rozhraní s trávníkem denivky
• Bylinný podrost pod keři a stromy = odkaz na typické keře a rostliny zahrad libereckých vil: rododendrony a hosty, ozvláštněný solitérním tatarským javorem
• Vysévaná kosená květnatá louka = odkaz na podhorské louky: výsev směsí „Česká květnice“ a „Zelený chodníček“ od Planta naturalis.
• Pobytový stříhaný trávník = venkovní obývák, co jiného
• Štěrkový záhon = moderní variace na stepní společenství – extenzivní záhon v kačírkovém mulči. Kvete po celou vegetační dobu s důrazem na léto a s výrazným jarním efektem.
• Raingarden = vsakuje dešťovou vodu ze zpevněných ploch: plynule navazuje na štěrkový záhon – kačírkový mulč nabývá na síle a tvoří vsakovací misku, v jejímž středu se uplatňují druhy trvalek snášející kolísání vody v půdě.

Užitkové drobnosti

Severní část doplňuje drobná architektura s přírodním výrazem přirozeně stárnoucího modřínového dřeva – vyvýšený záhon, zahradní domek (nosná konstrukce z použitého lešení, plášť modřínová prkna) s treláží clonící a stínící kompost.

V projektu jsme vedli participaci na tvorbě zadání. Úpravy přednádražního prostoru jsou nyní již realizovány a prezentovány například na stránkách atelieru Med Pavlík architekti.

Povaha prostoru přednádraží

Prostor přednádraží je specifický tím, že má řadu cílových skupin a potenciálních rovin využití a vnímání:

• Prostor se týká většiny obyvatel Pardubic ve velmi úzkém smyslu – jako utilitární přestupní prostor, ve kterém hraje jeho organizace velkou roli na komfort MHD a tím nepřímo i život ve veřejném prostoru (komfortnější MHD přitáhne větší díl přepravní práce = městotvornost MHD ve srovnání a individuální automobilovou dopravou vytvoří lepší podmínky pro život ve veřejném prostoru.
• Pro obyvatele Pardubic nemůže být standardním pobytovým prostorem (ale může být prostorem velmi specifickým); v pěšky snadno a rychle dostupném okolí není (a vzhledem k vytíženosti silničních komunikací, které tvoří bariéru, v dohledné době ani nebude) dostatek bydlících či pracujících obyvatel, kterým by jako pobytový sloužil. Zároveň člověk přestupující z vlaku nebo meziměstského autobusu na MHD v prostoru nečeká dlouho.
• Naopak pro mimopardubické, kteří využívají přestupní místo (a čekají delší dobu), pobytovým prostorem být může (byť zatím není). A to za předpokladu, že jim nabídne vyhovující prostředí a aktivity, o které mají zájem.
• Zároveň je pro mimopardubické vstupní branou do města – místem tvorby prvního dojmu z Pardubic. Dává tak (dnes nevyužitou) možnost svým pojetím prezentovat image Pardubic.

Hlavní cílové skupiny mající zájem na prostoru přednádraží jsou zejména angažovaná a odborná veřejnost, provozovatelé služeb na nádraží a představitelé samosprávy a státní správy.

První plánovací setkání – vnímání místa a cílové aktivity a image

První plánovací setkání proběhlo 25. června 2013 v restauraci přímo v nádražní budově.

Ve třech menších pracovních skupinách byly diskutovány následující tematické okruhy:

• Jaké jsou vnímané současné hodnoty území? = Co ze současného stavu by se měli projektanti pokusit v návrhu zachovat nebo dále rozvíjet?
• Jaké jsou vnímané současné problémy území? = Co by se měli projektanti pokusit návrhem řešit nebo alespoň neprohlubovat?
• O jaké aktivity a služby je zájem? = Pro co by měli projektanti v návrhu udělat prostor – a to ve veřejném prostoru i v případných nových objektech?
• Prostor před nádražím je bránou do města — zde si návštěvník vytváří první dojem o Pardubicích. Jakým způsobem se mu mají Pardubice představit? Jakou image města má prostor reprezentovat? = jaký první dojem cestujícího vycházejícího z nádražní budovy mají projektanti prostředky architektonické kompozice podpořit?
• Má být v budoucnu prostor rozčleněný na části s různým charakterem? = Jak mají projektanti navržené řešení členit a jaké charaktery prostředky architektonické kompozice podpořit?

Dokončený výčet bodů ke každému okruhu poté účastníci ohodnotili prioritními body, aby byly výsledky roztříděny dle vnímané důležitosti.

Výstupy prvního plánovacího setkání – podklady pro tvorbu variant řešení

Vnímané hodnoty a problémy

Očekávání od cílového stavu – aktivity a charakter