Autoři: Eva Klápšťová, Lucie Tomcová, Petr Klápště

Autobusové nádraží. Pár tisíc lidí tu za den projde, proběhne, postojí i posedí. Je to pro ně vstup do města, první místo kontaktu. Čím je Jablonec vítá?

Čistě utilitární neosobní úpravou; typové přístřešky, fádní trávník… Vše je to nové, ale přesto… Co takhle udělat na „autobusáku“ něco malého pro lidi i pro přírodu? Pojďme ho nechat rozkvést!

Trvalkový záhon s vyšší mírou autoregulace — jak to funguje?

Autoregulace znamená, že v záhonu působí vztahy mezi jednotlivými druhy rostlin a jejich skupinami a navzájem tak ovlivňují svůj růst. Skladba rostlin je vyvážená a člověk do ní téměř nemusí zasahovat. Je postavená na znalosti ekologie rostlin a dodržuje následující principy:

• Respektování nároků rostlin = výběr rostlin dle specifických klimatických podmínek města (vyšší teplota a sušší půda než v okolí)
• Respektování životní strategie rostlin = skladba zohledňuje dlouhověkost x krátkověkost rostlin, jejich schopnosti snášet různé druhy stresu (sucho, zamokření, exhalace aj.), jejich konkurenční schopnosti apod.
• Respektování sociability rostlin = některé druhy trvalek se přirozeně vyskytují jako solitéry, jiné v malých skupinách a zase jiné v rozsáhlých skupinách.
• Mulčování štěrkem pro stabilnější vlhkost v půdě a snadnější údržbu
• Návrh složení trvalkového společenstva pracuje také s kompozicí — výškou záhonu, barevností (nejen květů, ale i listů) a výrazně se zde uplatňuje celkový výraz rostlin včetně jejich struktury a textury.

Jaké přináší takovýto záhon výhody?

• Celý rok se proměňuje a působí atraktivně; kvete „od sněhu do sněhu“.
• Podporuje biodiverzitu — během roku se do záhonu zasahuje jen velmi málo, záhon tak poskytuje potravu a úkryt zejména hmyzu (motýli, včely, brouci aj.) a drobnému ptactvu.
• Má nízké nároky na údržbu – stačí v předjaří posečení křovinořezem a pletí 4x za sezónu. Sekat a zalévat netřeba; údržba tak vyjde na čas nastejno jako sekání trávníku.

Proluka je jedním z posledních nezastavěných pozemků, které se dosud nacházejí uprostřed kompaktní blokové zástavby starých Vršovic a sousedí s rázovitým veřejným prostorem – vršovickým Tržíčkem. Rozhodnutím zastupitelstva MČ Praha 10 dne 4.2.2013 byly obecní pozemky schváleny k prodeji soukromé developerské firmě Magnolia Invest. Firma, jejímž vlastníkem je architekt a developer Karim Reda Rachidi, zde plánuje výstavbu dvou domů. Silný zájem sousedů a místních o budoucí podobu Proluky a Tržíčku inicioval dohodu s investorem na zapojení obyvatel okolí do vytváření budoucí podoby zástavby. Městská část se připojila a zadala studii na veřejný prostor Tržíčku.

Projekt pomalu opět posouvá dál. Investor připravuje nové varianty, ve kterých se snaží reagovat na připomínky z veřejného plánovacího setkání 24. 6. Nové varianty však jsou náročnější na podklady pro územní rozhodnutí — a tedy z nich vyplývají časově náročné procedury.

Co zatím proběhlo?

Zatím proběhlo několik aktivit, jejichž cílem bylo získat podklady pro varianty návrhu domů i veřejného prostoru: vnímané hodnoty a problémy současného stavu (co rozvíjet a co řešit), cílové aktivity (pro jaké činnosti vytvořit podmínky), cílový charakter/image prostoru a vnímané hrozby (čeho se v rámci návrhů vyvarovat).

„Průběžné“ setkání se konalo 11. 4. odpoledne přímo na místě v proluce.

Bylo doprovázeno pestrým programem, připraveným členy a spolupracovníky občanského sdružení Start Vršovice, který lákal k zastavení.

Plánovací setkání navázalo týž den od 18:45, ve třech menších pracovních skupinách byla podrobněji rozvíjena a doplněna témata z průběžného setkání.

Pozorování pohybu lidí v prostoru během jednoho typického všedního dne, byly zaznamenávány počty i trasy procházejících.

Dílčí ideové setkání se zainteresovanými jednotlivci na téma kulturních akcí a trhů, a dále se zájemci o prostory v nové výstavbě.

výsledky 1 setkání

Debaty byly velmi plodné, výstupy jsou v nejlepším slova smyslu podrobné – právě podrobnosti a drobné nápady jsou jejich kořením. Stojí za to si je v přiloženém souboru pročíst, zde uvádíme jen krátký výtah – ve své stručnosti vlastně méně zajímavý:

• Prostorem projde denně asi tři a půl tisíce lidí.
• Hlavní vnímané hodnoty jsou zeleň příjemná na pohled i svou (ve městě osvěžující) neorganizavaností; dále rázovitost a vzdušnost prostoru, výhledy a průhledy; a společenské akce a prostor pro setkání.
• Hlavní vnímané problémy spočívají v tom, co dnes degraduje tržíček – představují problematické provozovny (herny, nonstop, zastavárna) a parkující auta okupující prostor a znemožňující pohyb a aktivity na tržíčku (zhoršilo se zavedením parkovacích zón na území Prahy 2).
• Mezi prioritními aktivitami se rýsují dvě skupiny, které směřují k dvěma částem prostoru s odlišným charakterem: 1/ aktivity společenské a živé, u nichž není důležité, jaké konkrétní akce to budou, ale důležité je, aby byly pestré a pravidelné a spojovaly lidi (padlo velké množství námětů a záměrů na trhy různého typu i různé podoby živého umění). Dále 2/ intimnější aktivity (konkrétně dále jmenované posezení, hraní si dětí, drobné sportovní využití). Z původních tendencí pojmenování a komentářů je zřejmé, že, by se měly odehrávat v intimnější části prostoru s výraznější rolí zeleně.
• Byl velmi podrobně popsán charakter Vršovic pomocí typických znaků, aby nová zástavba mohla zapadnout (viz přiložené podrobnější vyhodnocení).
• Mimo obavy z narušení stávajících hodnot se jako hrozby objevují nárůst dopravy v Krymské (již dnes automobily stísněné ulici) a obava z vyhrazení příjemných a klidových prostor jen pro obyvatele nových objektů

Co z výsledků 1. setkání vyplývá?

V rámci dalších úvah je přílohou vyhodnocení úvaha, jak výstupy participace zapracovat do architektury (opět viz přiložený soubor – strany 15-19), zde uvádíme několik příkladů:

• Zachování otevřeného dojmu z prostoru – tomu pomůže v zastavovacích podmínkách Prahy 10 předjímaný princip bloku otevřeného směrem na Jih (ale uzavřený v přízemí živým parterem jasně vymezujícím tvar tržíčku!)
• Oddělení různých charakterů prostoru ul. Moskevské a tržíčku jasným vědomým a odůvodněným gestem v řešení veřejného prostoru a/nebo budovy (stromy, budova, drobná architektura apod.). Zatímco Moskevská je obchodní ulicí širšího významu, tržíček je více vázaný k místní komunitě – poklidný, útulný, domácký, lidského měřítka. Pokud akce na něm konané svým významem tento místní charakter přesahují je to ne velikostí ale originalitou.
• Vytvoření otevřeného prostoru dvou charakterů – jeden větší, otevřený „kamenný“, zpevněný pro s trhy a akcemi (mluví se o ní jako o náměstí, náměstíčku), a uzavřenější a zelenější část na klidnější pobyt (nazývaná v hovoru jako zelený vnitroblok, koutek, terasa).
• Řešení veřejného prostoru tržíčku jako flexibilního sdíleného prostoru – chodník i vozovky v jedné úrovni (případně alternativně v jedné úrovni kromě ul. Krymská) pro zpomalení pohybu automobilů a snazší využití při akcích. Pracovat s univerzálními plochami, nezpevněnými plochami nenarušit souvislost hlavního prostoru pro akce.
• Redukce parkovací stání ve veřejném prostoru (nutno navázat zavedením parkovacích zón) tak, že bude skutečně fyzicky nemožné a tím vytvořit prostor pro akce.
• Živá a zajímavá nároží – nároží jsou důležitější než běžné úseky fasád; je proto důležité je cíleně promýšlet; je možné navázat na obvyklý postup ve Vršovické zástavbě – využití zkosení, zakulacení a různých druhů architektonického zvýraznění. Zároveň umístit živé provozovny s větším množstvím a obratem návštěvníků, mající potenciál k setkávání (kavárna, pekárna, restaurace), v parteru nároží.
• Zachování průhledu Krymskou ulicí do tržíčku.
• Předcházení výraznému nárůstu dopravního zatížení – volit funkce v objektech tak, aby nevyžadovaly velký pohyb automobilů a cíleně toto prokázat.
• Navázat v pojednání fasád budov na charakter zástavby Vršovic:

1. Odlišit vzhledově parter na uličních fasádách – kromě funkce i barvou, materiálem, strukturou povrchu apod.
2. V členění fasád jasně vyjádřit jednotlivá podlaží. Nepoužívat celoprosklené fasády bez dalšího členění. Vhodné je využít okna s parapetem, při používání francouzských oken je nespojovat do vertikálních pásů, které smazávají vnímání jednotlivých podlaží a evokujících vysoký řád.
3. Podpořit pojednáním urbanistické členění uličních fasád na vertikální bloky odpovídající členění okolních objektů – viz výše. 

Na základě zjištění ze setkání se ukazuje jako potřebné doplnit fyzické změny organizačními opatřeními ve veřejném prostoru – podpořit aktivity ve veřejném prostoru zavedením dopravního režimu obytné ulice nebo alespoň zóny 30 + zavedením parkovacích zón v této části Vršovic.

Výsledky 2. setkání

Druhé participační setkání proběhlo 24. 6. 2013 v divadle Mana s následujícím programem:

• Úvod a shrnutí předchozích výstupů participace (P. Klápště)
• Nastínění možností řešení situace v dopravě v širším měřítku – zóna 30, jednosměrné okruhy, parkovací zóny (I. Lejčar)
• Prezentace variant řešení proluky (K. R. Rachidi)
• Prezentace variant řešení tržíčku (S. Spurná)
• Připomínkování variant (v plénu) – došlo pouze na zástavbu proluky, varianty tržíčku připomínkovány z časových důvodů nebyly.

Debata nad zástavbou v proluce neprobíhala jako srovnání variant; ihned v počátku bylo pojmenováno, že se nejedná o různá urbanistická řešení (nesouhlasili přítomní z okruhu investora). Dále tak byly varianty komentovány víceméně jako jeden celek. Z výstupů setkání jednoznačně vyplývá, že možnosti zástavby nebyly předloženými návrhy variantně prověřeny.

Práce na dalších variantách investora

Investor připravuje nové varianty, ve kterých se snaží reagovat na připomínky z veřejného plánovacího setkání 24. 6. Nové varianty však jsou náročnější na podklady pro územní rozhodnutí — a tedy z nich vyplývají časově náročné procedury. Zejména bude třeba připravit podklady aby stavební úřad uznal, že se opravdu jedná o proluku (a mohly se tak použít odstupové vzdálenosti ve Vršovicích obvyklé) a projít v tomto oficiální žádostí.

Autoři: Eva Klápšťová, Lucie Medková

Zapojení zaměstnanců na tvorbě návrhu

Jako první proběhlo setkání nad upřesněním zadání. Prvním krokem byla analýza stavu — účastníci nejprve s pracovním listem procházeli zahradu a zaznamenávali pocity, smyslové vjemy a asociace (negativní či pozitivní). Toto hodnocení prostoru se stalo podkladem společné pojmenování problémů k řešení a hodnot prostoru zahrady k rozvíjení. Po zhodnocení současného stavu jsme se zaměřili na fungování a charakter zahrady v budoucnosti. Účastníci setkání v průběhu brainstormingu navrhovali jednotlivé aktivity, které by v zahradě rádi dělali a po brainstormingu jim přidělili prioritu. Následně byl na podkladě inspiračních fotografií diskutován cílový charakter.

Na podkladě setkání byl vytvořen webový dotazník, který doplnil vstupy ze setkání i od zaměstnanců, kteří se ho nezúčastnili.

Na podkladě výsledků z prvního plánovacího setkání a z dotazníkového šetření byly navrženy tři varianty řešení prostoru zahradu (popis variant viz dále). Tato řešení byla představena na druhém plánovacím setkání. Nad variantami proběhla diskuze a byla navržena závěrečná doporučení pro finální variantu.

Pracovní varianty

Varianta zelený baldachýn

Hlavním motivem návrhu je lehká konstrukce z nerezové sítě s pnoucími rostlinami, která tvoří pohledové odclonění parkujících aut při výhledech z kanceláří a zároveň vytváří žádoucí přistínění parkujících automobilů. Motiv pohledových clon z pnoucích rostlin se opakuje na lankové treláži u západní terasy a v prostoru dvorku, kde se zeleň šplhá až k ochozu v prvním patře.

V prostoru dvorku vzniká v návaznosti na jednací místnost nová dřevěná terasa určená pro neformální setkávání více lidí, členěná vyvýšenými dřevěnými bloky k sezení a zapuštěnými vegetačními plochami s malými stromy. Zpevněné plochy jsou zracionalizovány – zmenšeny na nutnou užitnou velikost, aby se získal prostor pro stromy s podrostem trvalek. Trvalkový podrost je navržen také jako podsadba vzrostlých stromů u stávajících západní terasy. V blízkosti této terasy je u kuchyně umístěn vyvýšený záhon (německá kupa) určený pro pěstební účely. Severní svažitá část zahrady je řešena jako přírodě blízká plocha s květnatou loukou a roztroušenými solitérními dřevinami, doplněná vyhlídkovou terasou.

Varianta březový háj s travinami

Charakter větší části zahrady určují skupiny bříz v severní svažité části zahrady s travinami s charakterem prérie. Stromy přechází i do prostoru parkoviště, kde je díky zmenšení šířky parkovacích stání získán nový prostor pro jejich výsadbu, a kde se uplatní jako stínící a pohledově clonící prvky.

Nové zpevněné plochy jsou tvořeny velkoformátovou betonovou dlažbou usazenou do drobných říčních oblázků. Západní část zahrady u stávávající terasy je řešena jako klidová, barevná, květinová. Podél dlažby je u terasy ponechán pruh oblázků tvořící Priesnitzův chodník pro masáž plosek nohou po dlouhé sedavé práci. Kuchyňská zahrada má podobu záhonů v úrovni terénu mezi bylinkami. Pohledové odclonění terasy od okolí vytváří paravánová stěna. Dominantním prvkem jižní části dvorku je architektonizovaná vyvýšená vodní nádrž napájená dešťovou vodou. Prostory kolem přízemních jednacích místností a kolem recepce jsou dotvořeny mobilní zelení ve velkých kontejnerech a pnoucími rostlinami.

Varianta sad a vinice

Návrh odkazuje a rozvíjí místní historický motiv vinice a sadu v severní části zahrady na jihozápadním svahu. V sadu lze umístit venkovní sedací pytle a do budoucna i závěsné houpací sítě. Motiv ovocných dřevin přechází ze sadu do parkovací plochy. Prostor potřebný pro stromy je získán převedením kolmých parkovacích stání na šikmá.

U stávající terasy v západní části zahrady vznikají protahovací prvky – hrazda, balanční šlapáky. V blízkosti terasy u kuchyně jsou navrženy vyvýšené pěstební záhony (se zpevněnými boky). V okolí těchto záhonů lze pěstovat bylinky pro vůni i potřeby kuchyně.

V návaznosti na společenskou místnost vzniká v jižní části dvorku přírodní plocha ze stínomilných trvalek a stromů, které vnáší přírodní hmotu i do vyšších pater. Trvalkové výsadby pod stromy se opakují i u menšího parkoviště na dvorku. Na budově naproti konferenční místnosti jsou navrženy popínavé rostliny oživující fasádu budovy.

Finální řešení

Finální verze vychází z varianty Zelený baldachýn. Využívá motivu nerezové sítě s pnoucími rostlinami, květnaté louky na severu, dřevěné terasy u jednací místnosti i doplnění stromů a racionalizace zpevněných ploch umožňující nové trvalkové záhony a zasazení stromů stínících parkování.

U stávající západní terasy byly doplněny protahovací prvky – dřevěná kláda, kuláče zapuštěné do země a zpevněný kopeček. Tato balanční stezka navazuje na Priesnitzův chodník a vytváří tak určitý okruh. Priesnitzův chodník je tvořen drobnými říčními oblázky a vede podél cesty spojující západní terasu s parkovištěm tvořené velkoformátovou betonovou dlažbou. Část zahrady u kuchyně je určena pro vyvýšené záhony (se zpevněnými boky) pro pěstební účely. Severní svažitá část zahrady je řešena jako přírodě blízká plocha s květnatou loukou a roztroušenými solitérními dřevinami. Na louce lze umístit venkovní sedací pytle a lavičky.