Pozemek pro stavbu ve Velké Chuchli se prudce svažuje směrem k potoku Vrutice. Poskytuje nádherné výhledy směrem na Homolku a níže položené lesy Chuchelského háje a Slivence. Umístění domu reflektuje právě tyto exponované výhledy – ačkoliv jsou domy v okolní zástavbě vždy jednou fasádou rovnoběžné s komunikací.

Využili jsme zde možnosti natočení domu po vrstevnicích o 45º tak, aby dvě fasády směřovaly směrem k výhledům, mimo okolní stavby. Do výhledů směřují velkoformátová bezrámová zasklení. Veškeré okenní výplně jsou děleny na rámové – otevíravé a bezrámové – neotevíravé – obrazy do krajiny.

Stavba je rozdělena na dvoupodlažní objekt vytápěné části, obložený modřínovými prkny, určenými k zestříbrnění. Fasáda je částečně určena k popnutí rostlinami – kombinací břečťanu a psího vína, jež bude fasádu chránit. Nevytápěná část s garážovým stáním, je jednopodlažní, opatřená kontrastní světlou omítkou.

Obytné prostory v přízemí poskytují výstup přímo na terén, do zahradní části pozemku. Užitková zahrada se nachází za domem. Ze dvou dětských pokojů v patře lze vyjít na střešní terasu a využít tak ozeleněné střechy k rozšíření užitkové plochy.

vedení projektu Petr Klápště, spolupráce prof. Karel Maier, Eva Klápšťová a Lucie Tomcová

Základem pro kvalitní územní plán je kvalitní zadání postavené na šířeji sdílené vizi rozvoje. Aby toho bylo dosaženo, byli do tvorby zadání územního plánu Města Třebenice zapojeni občané formou tří na sebe navazujících plánovacích setkáních.

1. plánovací setkání – přípravný seminář

Cílem prvního setkání bylo seznámit s procesem vzniku územního plánu. V první části prof. Karel Maier v přednášce vysvětlil, co je (a není) možné od územního plánu očekávat, jak probíhá proces jeho vzniku a jak se vztahuje k dalším územně plánovacím podkladům a dokumentacím. V druhé části si potom mohli přítomní formou simulační hry „Máme plán“ vyzkoušet proces vzniku územního plánu v modelovém městě a poučit se z chyb a typických situací, které se ve hře staly.

2. plánovací setkání – hodnoty a problémy

Druhé setkání se věnovalo analýze současného stavu Třebenic. Nejdříve každý sám v pracovním listu a poté společně v pracovních skupinách nad mapou jsme se zamýšleli nad tím, jaké hodnoty a problémy dnes v Třebenicích jsou. Poté, co se pracovní skupiny navzájem seznámily s výsledky své práce, došlo ještě na hodnocení hodnot a problémů dle priorit. Na závěr proběhla krátká prezentace se zadáním, jak se připravit na příští setkání: jak přemýšlet o budoucích trendech a jejich možných dopadech na Třebenice.

3. plánovací setkání – trendy a vize

Na posledním plánovacím setkání se diskutovaly dopady trendů, které přítomní zhodnotili jako do budoucnosti pravděpodobné. Vznikl tak soubor příležitostí a hrozeb pro budoucí rozvoj města. Na podkladě všech dosavadních zkušeností byla nakonec formou „sloganů“ naformulována rozvojová vize města a vymezeny prostory, jejichž úspěšné řešení v územním plánu je pro naplnění vize klíčové.

Autor: Petr Klápště, konzultace Karel Maier, Jakub Vorel, Jan Činčera

Kudy povede obchvat, kde budou nové rodinné domky a kde průmyslová zóna? Jak se rozhoduje o dalším rozvoji v naší obci? A jakou v tom mám já jako občan roli? Simulační hra “Máme plán” je možnost, jak si vyzkoušet proces tvorby územního plánu a možnosti občanů (a pochopitelně i politické reprezentace) ho ovlivnit a ještě k tomu si zahrát a pobavit se.

Hra vnikla v roce 2005 pro pedagogickou publikaci “Hry a výchova k občanské společnosti”. Od té doby má za sebou několik desítek uvedení; hráli jí zastupitelé, úředníci, studenti architektury, krajinného plánování, práva či pedagogiky, skautští vedoucí i zájemci z široké veřejnosti.

V roce 2007 byla hra upravena tak, aby odpovídala novému stavebnímu zákonu. Na podzim 2012 byly v další úpravě zahrnuty změny, které zavádí novela stavebního zákona s účinností od 1. ledna 2013.

Kompletní hru zde nabízíme ke stažení.

Celý proces participace na návrhu, realizace i následné akce konané na návsi jsou perfektně zdokumentované na fotogalerii Osadního výboru Kololeč.

Autoři: Eva Klápšťová, Lucie Tomcová, Petr Klápště

V současné době je dokončena studie parku, další fáze dokumentace budou následovat dle finančních možností města.

Participace obyvatel na tvorbě návrhu

První plánovací setkání s občany

První plánovací setkání s občany začalo přímo na místě budoucího parku individuální prací s pracovními listy, aby se všichni se tak mohli dobře připravit. Vlastní diskuse proběhly v sále městského úřadu. Formou brainstormingu ve skupinách vznikl seznam problémů a hodnot dnešního stavu a seznam aktivit a akcí, které by mělo být možné v parku podnikat. Ve všech seznamech byly poté stanoveny priority a dohodnut základní charakter parku – spíše přírodní, inspirovaný krajinou Českého středohoří.

Plánovací setkání s dětmi na prvním a druhém stupni základní školy

Na plánovacím setkání s občany bylo diskutováno možné využití parku pro vzdělávání a také to, že důležitými uživateli budou děti a teenageři. Proto jsme se rozhodli uspořádat další plánovací setkání s žáky základní školy. Uskutečnila se dvě – s dětmi prvního a druhého stupně. Program vycházel z upravených aktivit setkání s občany, navíc bylo ještě na závěr zařazeno kreslení možné podoby parku či jeho prvků.

Druhé plánovací setkání s občany a dotazník

Na základě výstupů setkání byly vytvořeny tři varianty uspořádání parku jako podklad pro další diskusi a zpětnou vazbu. Cílem přitom nebylo jednu z variant vybrat, ale získat dostatek komentářů k vytvoření finálního řešení. Na druhém plánovacím setkání byly diskutovány otázky, které jsme považovali za důležité, a proběhlo připomínkování variant. Protože na druhém plánovacím setkání chyběly některé důležité cílové skupiny, vytvořili jsme ještě dotazník pro rozšíření zpětné vazby. Dotazníky byly distribuovány městským úřadem a školou. Finální varianta vznikla na závěr skloubením pozitivně hodnocených rysů všech variant.

Pracovní varianty

Sadová varianta vychází z charakteru Českého Středohoří jako ovocnářského kraje. Hlavní část parku je tvořena extenzivním vysokokmenným ovocným sadem s lučním podrostem. Výsadba sadu by byla tvořena současnými resistentními i starými odrůdami zejména jabloní a třešní.

Sad se v pravidelném vějířovém rastru rozvíjí z jižního rohu parku směrem k severu. Jsou v něm umístěny betonové bloky určené pro sezení a závěsné houpací sítě.

Hlavním kompozičním principem této varianty je pohledová i fyzická osa směřující z jižního rohu parku, kde je umístěn altán/kavárna s WC na Košťálov.  Osa je tvořena cestou pro pěší dlážděnou čedičem. Spojuje altán a lehký dřevěný můstek překonávající říčku Modlu. Tento můstek funguje jako spojení parku a oblasti hřišť na druhém břehu Modly. Druhá komunikace v parku je tvořena cyklostezkou/in-line stezkou, která začínám před zdravotním střediskem, prochází parkem a ústí před silničním mostkem. Vzhledem k nízkému očekávanému zatížení této komunikace se předpokládá smíšený provoz s pěšími. Podél cyklostezky jsou umístěny cvičící prvky pro dospělé a betonové bloky určené pro skateboardy či freestyle. U křižovatky s cestou pro pěší je umístěn menhir či umělecký objekt, který tuto důležitou polohu akcentuje.
Altán/kavárna je umístěn v blízkosti stávajícího dětského hřiště, tak aby maminky měly s hřištěm oční kontakt. Před altánem je umístěn štěrkový záhon s trvalkami a travinami. Využívá i některé místní druhy rostlin jako kavyly (Stipa sp.). Z altánu je také dobře vidět na multifunkční hřiště při jihovýchodním okraji parku. Hřiště je určeno především pro míčové hry jako volejbal, nohejbal, malý fotbal aj. Z tohoto důvodu je také mezi silnicí a hřištěm navržen zatravněný zemní val výšky 1-1,5 m, který omezí padání míčů směrem do silnice. Val zároveň slouží jako tribuna pro pozorování hry na hřišti. Na hřišti, případně podél cyklostezky lze umístit stánky a uspořádat zde trh. Jako alternativu k Paříkově náměstí, kde se v současné době trhy odehrávají.

Robinsonádní hřiště určené mladším i starším dětem je umístěno u zdravotního střediska a v blízkosti říčky Modly. Výrazně využívá vodního prvku, kdy je možné pumpou z Modly čerpat vodu a pouštět ji zpět, využít ji ke zvlhčení písku pro stavění hradů či chodit po šlapácích přímo ve vodním korytě. Součástí hřiště je také vrbový domeček, vrbový tunel a ohniště. Důležitým prvkem jsou široká schodiště umožňující jak hry, sezení tak překonání potoka na druhý břeh. Koryto říčky Modly je upraveno tak, aby bylo vytvořeno složené koryto a vnitřní koryto mělo možnost meandrovat a vytvořit mini tůňky. Ve větší části koryta je navržena výsadba vodních či vlhkomilných trvalek, především rody Iris, Lythrum, ale také Typha. Ve vyšších částech břehu je v prostoru za střediskem navržena výsadba keřových vrb např. Salix viminalis, Salix purpurea aj.

• charakter: sadový — inspirovaný tradičními sady ovocných stromů v okolí; řady ovocných stromů se rozebíhají ze středobodu u altánu (kavárny), každá řada je tvořená jiným druhem ovocných stromů, prostřední řada ukazuje směrem na hrad Košťálov
• terénní úpravy: zmeandrování vnitřního koryta
• vedení cyklostezky: před zdravotním střediskem
• umístění skateparku: u zdravoního střediska
• umístění robinsonádního hřiště: u zdravotního střediska u potoka
• umístění zpevněného hřiště: v střední části parku
• umístění altánu (rozšiřitelného časem na kavárnu): u vstupu do parku, aby byl v kontaktu se stávajícím dětským hřištěm

Přírodní varianta je založena na vlhkostním a terénním gradientu biotopů od suchých štěrkových záhonů na kopcích, přes květnatou louku na rovině až po vlhký luh v údolí.

Štěrkovým trvalkovým záhonům s vyšší mírou autoregulace v jižní části parku dominují dva uměle navršené kopce. Tento biotop připomíná stepní společenstva čedičových kopců Českého Středohoří. Na jednom z navrhovaných kopců je umístěna plošina s vyhlídkou na celý park a dále na Košťálov a kostel na Paříkově náměstí. Na úpatí kopce jsou umístěny lavičky pro výhled a odpočinek. Cestní síť je tvořena dvěma pěšími cestami a cyklostezkou/in-line stezkou. První z pěších cest začíná na jihovýchodním konci parku a prochází mezi dvěma „sopkami“ ve štěrkovém záhoně. Tato cesta je navržena jako vyvýšená cca 30 cm nad zemí, z průhledného matriálu pororošt. Má připomínat, že lidé se mají k přírodě chovat s úctou a jen zlehka našlapovat na Zemi. Ve střední části cesty je umístěna dlouhá dřevená lavice pro odpočinek a pozorování dění na pobytovém trávníku. Cesta je můstkem ze stejného materiálu převedena na druhý břeh říčky Modly a spojuje park a sportoviště na druhém břehu. Druhá pěší cesta je dlážděná místním čedičem. Spojuje zdravotní středisko a silniční mostek na severovýchodě parku. U tohoto silničního mostku je také umístěn altán/kavárna s WC a ohniště kryté travnatým zemním valem. Val poskytuje lidem u ohniště určitou intimitu. Umístění altánu/kavárny v poloze u silničního mostku má souvislost s vedením cyklostezky, která je v celé své délce vedena podél levého břehu říčky Modly a na stranu parku je převedena dřevěným mostkem až za zdravotním střediskem. Altán/kavárna je tak výrazným orientačním bodem a dává možnost občerstvení a zázemí návštěvníkům parku i projíždějícím cyklistům.

Cyklostezka/in-line stezka vede návštěvníky ke stávajícím i nově navrhovaným sportovištím – polyfunkčnímu hřišti určené zejména míčovým hrám a prvkům pro cyklo freestyle a skateboard. Podél cyklostezky jsou umístěny cvičící prvky pro dospělé. Nevýhodou této varianty vedení cyklostezky je nutnost odkoupení části pozemku od majitele pekárny.

Hlavním prostorem pro nestrukturované sportovní a společenské aktivity je nízko sečený pobytový trávník v centru parku. Zde je umístěn i travnatý kopec s hudebními a pohybovými prvky pro děti (skluzavka, síť, domeček , trampolína aj.).

Tok říčky Modly je navrhován jako složené koryto, kdy vnější koryto vytváří táhlé oblouky, vnitřní koryto je výrazně meandrováno. Východní část toku je ponechána bez úprav. V západní části toku za zdravotním střediskem je navrhována výsadba keřových vrb např. Salix viminalis, Salix purpurea aj., která slouží jako úkryt zejména pro ptáky, drobné vodní živočichy a obojživelníky. Střední část toku je navržena osázet vodními a vlhkomilnými bylinami, především rody Iris, Lythrum, ale také Typha. V této části vedou k hladině potoka dvoje schody z čediče ústící na čedičové plošině na břehu říčky Modly. Tato plošina je ukryta ve vysokém porostu vodních bylin a umožňuje nerušené pozorování rostlin a živočichů.

• charakter: přírodní — inspirovaný krajinou Středohoří — u vstupu kamenité vrchy se suchomilnými trvalkami, uprostřed louky na mírných svazích k vodě, nejníže přírodní úprava říčky s břehovými porosty
• terénní úpravy: zmeandrování vnitřního a vnějšího koryta + umělé kopce
• vedení cyklostezky: na druhé straně potoka
• umístění skateparku: na druhé straně potoka
• umístění robinsonádního hřiště: ve středu parku na umělém travnatém kopci
• umístění zpěvněného hřiště: na druhé straně potoka
• umístění altánu (rozšiřitelného časem na kavárnu): u mostu, aby byl blízko cyklostezce

Zahradnická varianta je postavena na zvýraznění těžiště parku. A to jak kompozičně, tak koncentrací aktivit.

Tato varianta vychází z poměrně velkých úprav koryta říčky Modly. Navrhuje složené koryto, kdy vnější koryto vytváří táhlé oblouky, vnitřní koryto je výrazně meandrováno. Zhruba v polovině řešeného úseku je navrženo přehrazení vodního toku a vytvoření velké tůně/ malého jezírka. Okolo jezírka a ve střední části toku je navržena výsadba vodních či vlhkomilných trvalek, především rody Iris, Lythrum, ale také Typha, zbytek koryta je řešen jako vlhkomilná květnatá louka s bodovou výsadbou keřových vrb (Salix sp.). Nad tímto jezírkem je zbudován altán/kavárna s dřevěnou terasou. Z terasy je přes jezírko výhled na Košťálov. V altánu může být otevřeno sezónní občerstvení či může fungovat jako zázemí pro různé větší či menší akce pořádané v parku nebo jen jako pobytový prostor pro návštěvníky parku. Na altán navazuje zpevněná plocha, kde je možné pořádat trhy, hrát streetbal nebo umístit posezení. Významnou polohu akcentuje také dřevený můstek, který zde převádí cyklostezku na druhý břeh a spojuje park se sportovišti na druhé straně. Cyklostezka/in-line dráha se za zdravotním střediskem opět dostává na pravý břeh říčky Modly a pokračuje na Paříkovo náměstí. Můstek zajišťuje nejkratší spojení Paříkova náměstí a sportovišť. Podél cyklostezky jsou umístěny cvičící prvky pro dospělé a betonové bloky určené pro skateboardy či cyklo-freestyle. Cestní síť doplňují dlážděné cesty pro pěší přicházející od zdravotního střediska a z jižního rohu parku a sbíhající se na náměstíčku u altánu.

Z náměstíčka je také dobrý výhled na polyfunkční hřiště umístěné v jihovýchodní části parku. Mezi silnicí a hřištěm je obdobně jako u sadové varianty navržen travnatý zemní val výšky 1-1,5 m, který omezí padání míčů směrem do silnice. Val zároveň slouží jako tribuna pro pozorování hry na hřišti. Výška valu však zároveň okolo jdoucím umožní pozorování dění v parku. V blízkosti polyfunkčního hřiště je umístěn pingpongový stůl a stromový domeček pro mladší děti. V okolí těchto herních prvků bude udržován nízko sečený pobytový trávník. V ostatních částech parku, kromě formální úpravy mezi zdravotním střediskem a altánem, je navržena 2-3x do roka sečená květnatá louka. Louka je místy doplněna keřovými solitérami rodu Rosa. Formální úprava mezi altánem a zdravotním střediskem je navržena jako rastr výrazně kvetoucích magnolií např. Magnalia soulangeana nebo Magnalia stellata a doplněn čtvercovým rastrem trvalkových záhonů. Mezi magnóliemi bude udržován nízko sečený pobytový trávník, budou zde umístěny lavičky pro odpočinek a výtvarně řešené herní prvky pro mladší děti, např. obkládané barevnou mozaikou. Z tohoto prostorou také vedou dřevěné či kamenné schody k tůni a k dřevenému molu, kde je možné zblízka pozorovat vodní rostliny a živočichy. S velkými terénními úpravami koryta říčku Modly souvisí i velké terénní modelace po obvodu parku a vytvoření kopců připomínající hřebeny a sopky Českého Středohoří.

• charakter: zahradní — hlavní aktivity uprostřed v zahradní úpravě inspirované zámeckým parterem, tok Modly osázený výraznými květinami, okraje parku přírodnější
• terénní úpravy: zmeandrování vnitřního a vnějšího koryta, tůň + umělé kopce
• vedení cyklostezky: park — přes potok na hřiště — přes potok ke středisku
• umístění skateparku: v parku podél cyklostezky
• umístění robinsonádního hřiště: u mostu u potoka
• umístění zpěvněného hřiště: ve východní části parku
• umístění altánu (rozšiřitelného časem na kavárnu): v centru dění uprostřed parku

Koncepce návrhu

Vazby: říčka Modla jako ekologická i rekreační páteř

Park leží na říčce Modle, z hlediska širších vztahů je tak součástí koridoru, kterým rostliny a živočichové podél Modly migrují. Zároveň údolí Modly již v některých svých úsecích slouží k rekreaci a do budoucna je plánováno jako osa rekreačních aktivit v okolí Třebenic, jako jsou pěší procházky, cyklistika či in-line bruslení. Park v Třebenicích na tyto potřeby také reaguje.

Charakter: park ve Středohoří, Středohoří v parku

Charakter parku vychází z přírodní varianty, tedy zónování biotopů od nejsuššího a nejvyššího po nejvlhčí a nejníže položené (kopce a štěrkové záhony – květnatá louka – vlhký luh a tůň). Do tohoto konceptu jsou vloženy prvky zahradnické varianty, zejména vedení cyklostezky a silné podpoření těžiště parku vytvořením tůně a umístěním altánu. Ve formě drobného sádku mezi altánem a zdravotním střediskem a  volně rozmístěných ovocných vysokokmenných stromů je ve studii akcentována také sadová varianta a charakter českého Středohoří jako ovocného kraje. Image Středohoří je v parku podpořena také modelací terénu ve tvaru typických kopců Středohoří a výše zmíněným gradientem biotopů za využití místních druhů rostlin jako jsou kavyly (Stipa sp.). Materiál na tyto modelace bude získán při úpravách koryta říčku Modly.

Uspořádání: propojení pohledem

Výrazným kompozičním principem parku jsou na sebe dvě kolmé osy. Jedna je tvořena říčkou Modlou, druhá zvýšenou cestičkou, cca 30 cm nad terénem, tvořenou kovovým pororoštem (variantně hraněnými fošnami z tvrdého dřeva). Cestička začíná v jižním cípu parku, překonává terénní šíji mezi dvěma umělými kopci a pokračuje směrem k altánu a k Modle. Modlu překonává dřevěným mostkem, který převádí také cyklostezku. Z cestičky je možné pod pororoštových (variantně dřevěných) schodech vystoupat na vyhlídkovou plošinu umístěnou na nejvyšším z „kopců“ při vstupu do parku. Z  plošiny je výhled jak na celý park, tak na Košťálov a kostel na Paříkově náměstí. Ve střední části cestičky je umístěna dlouhá vyvýšená dřevěná lavice umožňující pozorování dění na pobytovém trávníku. Druhá osa parku je tvořena říčkou Modlou. Ve východní části je tok koryta Modly zachován ve stávajícím tvaru, ve střední a západní části parku je tok revitalizován, koryto rozšířeno a upraveno do složeného tvaru a je vybudována tůň s čedičovou nebo betonovou hrázkou. Zejména okolo tůně je koryto osázeno vlhkomilnými rostlinami jako je Iris, Lythrum, v západní části porostem keřových vrb např. Salix viminalis nebo Salix pupurea, které budou sloužit jako úkryt pro mnoho ptáků a vodních živočichů. Prostor před zdravotním střediskem oživí nízkoúdržbový štěrkový záhon s trvalkovou výsadbou s vyšší mírou autoregulace.

Aktivity: společensko-rekreační park pro všechny věkové kategorie

Vedle parku je umístěno hřiště pro malé a mladší děti, proto park doplňuje aktivity zejména pro starší děti, teenagery a dospělé.

Zejména pro děti jsou určeny akustické prvky (xylofon, mluvidlo) a prvky pro pohybové aktivity (skluzavka, síť, domeček aj.) na umělém kopci a v jeho blízkosti v centrální části parku uprostřed pobytového trávníku. Tento pobytový trávník poskytuje také dostatek prostoru pro různé nestrukturované pohybové aktivity (honěná aj.) a míčové hry nepotřebující hřiště (vybíjená, fotbálek, frizbee aj.). Umožňuje také umístění překážek pro trénink malých i dospělých hasičů nebo pořádání pikniků. Zázemí pro pikniky rozšiřuje ohniště na východní straně parku přístupné po čedičových šlapácích, umístěné za zemním valem tak, aby nebyl narušován pocit soukromí. Dalším zázemím může být altán na břehu tůně, kde se nachází stoly, židle a také WC.

Umělý kopec může sloužit jako hlediště letního kina.

Především pro dospělé a teenagery jsou určeny protahovací a posilovací prvky podél cyklostezky. Cyklostezka s živičným povrchem může být využita také jako in-line dráha. Pokud jezdci využijí také místní komunikace podél parku, jež jsou málo dopravně zatížené a mají poměrně kvalitní povrch, lze vytvořit cyklo či in-line okruh.

Pro všechny věkové kategorie je určeno polyfunkční hřiště, jež má rozměry vhodné pro většinu míčových her (volejbal, basketbal, nohejbal, malý fotbal aj.). Vedle hřiště je jsou umístěny překážky a dvě terénní vlny pro cyklo freestyle, případně skateboard, povrch je betonový nebo asfaltový. I na této straně říčky Modly jsou navrženy schody k hladině, tak aby bylo možné rychlé osvěžení, namočení hráčů.

Klidové posezení je možné na lavičkách ve štěrkovém záhonu u vstupu, podél cest, v sadu a na dřevěných snížených terasách u altánu. Druhotně také na schodech k tůni a dřevěném molu či v houpacích sítích v sadu. Dřevěné molo slouží také k blízkému pozorování vodních rostlin a živočichů.

Park nabízí možnost pořádání trhů jako variantu k Paříkovu náměstí. Stánky je možno umístit na náměstíčku vedle altánu a podél cyklostezky, lidé mohou chodit po zpevněném povrchu cyklostezky.